TAK TROCHU JINA HRA Tahle hra není veselá. A její možnosti sahají dál, než někteří lidé jsou ochotni připustit či zvládnout... První rozdíl je už v systému. Pravidla jsou zjednodušena až na hranici možností. Jsou velmi jednoduchá a instinktivní. V samotné knize zabírají do pěti stránek. A pravidla sama nabádají k potlačení a ignorování pravidel když se hra rozjede. Zbytečně ji to ruší. Druhým výrazným prvkem je hraní. Nehraje se u stolu, ale do své postavy se vžíváte, jednáte za ni, hrajete. Neříkáte moje postava dělá, ale hrajete činnost jako herec. Třetím krokem je postava temnoty. Zde nehrajete člověka. Hrajete bytost noci a vžíváte se do ní. Vnímáte jinak, přemýšlíte jinak. Z hlubin vaší osobnosti vytahujete svá skrytá alterega která najednou dostávají šanci. Za Vampíry je to intrikářský chladný kalkul ze kterého mrazí, při hraní Vlkodlaků se stáváte agresivní bestií ovládanou pudy, ve skřítkách jste citlivý zapomenutý "bůžek" ve světě který jej mele jak ocelový kafemlýnek. Tahle hra vás trochu změní ale o to více ukáže části duše o kterých ani nevíte.